Fotografie: Juanjo Braulio, profil na Twitteru.
Juanjo Braulio Pochází z Valencie od roku 72 a pracuje jako novinář. V roce 2015 vydal svůj první román s názvem El silencio del bažina se kterým byl velmi úspěšný a který byl v poslední době přizpůsoben kino. Jeho druhý román vyšel v roce 2017 a je Špinavý a zlý. V tomhle rozhovor Vypráví nám o nich a mnohem více. Opravdu si vážím vašeho věnovaného času a laskavosti.
Juanjo Braulio — Rozhovor
- ACTUALIDAD LITERATURA: S vaším prvním románem, El silencio del bažina, debutovali jste velmi úspěšně v roce 2015 a byl natočen film, a ten druhý je Špinavý a zlý. Očekávali jste dobré přijetí v literárním světě?
ČERVENEC BRAULIO: Lhal bych, kdybych řekl ano. Je evidentní, že se píše, aby se četlo, a že takovou věc provádí co největší počet lidí. Nicméně reakce kritiků a veřejnosti překonal jakékoli očekávání o kterém jsem přemýšlel. El silencio del bažina Byla to kromě mého prvního románu výzva, kterou jsem si sám pro sebe postavil, jestli to zvládnu, protože jsem v té době psal v médiích více než dvacet let, ale Nikdy jsem nepodstoupil výzvu takového rozsahu protože je velmi odlišné psát zprávy, zprávy nebo rozhovory než román, který nejen vyžaduje jiné kódy, ale také jiné režimy.
- AL: Vzpomenete si na některé ze svých prvních čtení? A první příběh, který jsi napsal?
JB: Byl jsem nenasytným čtenářem od svých šesti let, takže je pro mě velmi těžké si zapamatovat první čtení. Moje matka si však pamatuje, že když mi bylo asi sedm nebo osm let, dostal jsem se do mých rukou s vydáním pro mladistvé Ilias y Odyssea že to bylo pro čtenáře starší než já a že jsem ho poslal o víkendu. Protože si nemysleli, že jsem příběhu porozuměl, udělali mi malý test a byli docela překvapeni, když zjistili, že ano.
Pokud jde o můj první příběh beletrie, mám anekdotu z doby, kdy mi bylo dvanáct let a můj učitel jazyka a literatury —Isabel de Ancos, které chovám velkou lásku a vděčnost — poslala esej na volné téma. Napsal jsem příběh duchů že si podle svého mínění myslel, že to odněkud zkopíroval. Z tohoto důvodu mě během vyučování přiměl napsat další, a když si to přečetl, řekl mi: "Budeš spisovatel." Trvalo mi třicet let, než jsem ho poslouchal, ale udělal jsem to.
- AL: Hlavní spisovatel? Můžete si vybrat více než jednu a ze všech epoch.
JB: Těžká volba. Borges řekl, že ostatní by se mohli chlubit knihami, které napsal a které napsal o těch, které četl, a já si myslím, že přesně to samé. Seznam by byl nekonečný, ale mezi své oblíbené bych ho vyzdvihl Robert Graves, Umberto Eco, Mario Vargas Llosa, Javier Cercas, Margarite Yourcenar, Manuel Vazquez Montalban...
- AL: Jakou postavu v knize byste rádi potkali a vytvořili?
JB: No, pokračujme v seznamu z předchozí otázky, Mnich Vilém z Baskervillu de Jméno růže; na Uranie de Strana kozy; do Rafael Sanchez Mazas de Vojáci salámů; do Adriano de Vzpomínky na Hadriána nebo Pepe Carvalho de Tetování. Například.
- AL: Nějaká mánie nebo zvláštní zvyk při psaní nebo čtení?
JB: Vlastně ne. Po letech v redakcích komunikačních médií, která nejsou zrovna klidným místem pro psaní, Už jsem si zvykla izolovat se téměř kdekoli. A totéž se mi stává, když čtu, takže kromě pod vodou si myslím, že obojí zvládnu všude.
- AL: A vaše preferované místo a čas na to?
JB: V podstatě. stejné. Kromě toho, že jsem spisovatel, jsem stále novinář, takže čas, který mohu literatuře věnovat, je omezený, takže jsem si také zvyknul využít čas, který na to mám volný.
- AL: Existují i jiné žánry, které máte rádi?
JB: Ano, jsem fanouškem knih Historie a politické eseje.
- AL: Co teď čtete? A psaní?
JB: Vždy čtu dvě nebo tři knihy najednou. právě teď jsem s Bez duše, z Sebastian Roa e příběhy z Říma, od Enrica Gonzaleze. Co píšu, mám to ve svých rukou docela velký projekt V tuto chvíli k tomu nemohu nic říct.
- AL: Jaká je podle vás vydavatelská scéna?
JB: No, jako vždy. Se špatným zdravím železa protože Španělsko je země, která ve srovnání se zbytkem civilizovaného světa nečte.
- AL: Je pro vás obtížný okamžik krize, který prožíváme, nebo si budete moci uchovat něco pozitivního pro budoucí příběhy?
JB: Všechno ovlivňuje. My spisovatelé nejsme bytosti, které žijí v klecích ze slonoviny a nevšímají si toho, co je obklopuje. Také v mém případě můj status novináře ze mě dělá současného feťáka s čímž nutně vše ovlivňuje mé příběhy. Co se však nakonec objeví v románu nebo příběhu, to nejsem schopen předvídat.