Německý dům.
Německý dům je debutový román filmové a televizní scenáristky Annette Hessové. Vyprávění odehrávající se v norimberských procesech řeší hrůzy holocaustu sebekritikou. Stejně tak analyzuje vývoj německé mentality od 60. let do současnosti z mnohostranné perspektivy vyprávěných událostí.
V této souvislosti hannoverský autor uvedl: „To byl vždy problém, s nímž se rodiny nerad potýkají. Trauma z událostí, které se odehrály ve válce, dosud nebyla překonána “. A dodává: „Znám lidi, kteří se nezúčastnili žádného druhu trestné činnosti, ale cítí se provinile za to, co jejich krajané dělali během nacismu.“
O autorovi
Annete Hess se narodila 18. ledna 1967 v německém Hannoveru. Jeho první vyšší studia byla v malbě a interiérovém designu. Poté v letech 1994 - 1998 studoval divadelní psaní na berlínské univerzitě umění. Scénář jeho diplomové práce (spoluautor Alexander Pfeuffer), Co používá lásku v mysli, použil jej jako vzor pro stejnojmenný film s Danielem Brühlem v hlavní roli.
Než se Hess začal věnovat scénáři pro film a televizi (začátek roku 1998), pracoval jako novinář a asistent režie. Je autorkou uznávaného televizního seriálu Weissensee y Ku'damm 56/59. Což ji učinilo hodnou Cena Adolfa Grimma a cena Zlatá kamera (uděluje prestižní německý televizní časopis Poslouchejte).
Od kina po literaturu
Německý dům představovalo to riskantní - ale dobře naplánovaný - skok od sedmého umění k dopisům Annette Hessové. Rychle se prosadil jako jedna z nejúspěšnějších německy mluvících literárních osobností posledních let. V krátkodobém horizontu se očekává, že bude román přeložen do více než dvaceti zemí a uveden na velkou obrazovku.
Shrnutí Německý dům
Knihu si můžete koupit zde: Německý dům
Historický okamžik
Děj se odehrává chronologicky v roce 1963, v dobách úplného hospodářského oživení v západním Německu. Přímo v předvečer takzvaných frankfurtských procesů, ve kterých vypovídalo 318 svědků - včetně 181 přeživších z Osvětimi. Proces, který navždy prolomil zeď ticha v německé společnosti.
Bylo to o status quo obtížné změnit, protože v německé zemi byla upřednostněna výstavba slibné budoucnosti. Ale historická paměť neodpouští, musely být slyšet hlasy minulosti a ignorovat odpor těch, kteří se rozhodli jim vyhnout. Protože nakonec většina německých rodin přímo nebo nepřímo souvisela s nacismem.
Protagonista
V této souvislosti se objevuje Eva Bruhn, mladá překladatelka, jejíž rodina má na starosti správu tradiční restaurace La Casa Alemana.. Stejně jako mnoho mladých lidí v té době nevěděla o děsivých detailech, které zažívají (a páchají) předchozí generace jejího národa.
Největší obavy měla z práce v překladatelské agentuře, z restaurace a z přítele váhajícího požádat otce o ruku. Vše se změní, když se Eva rozhodne - na rozdíl od přání své rodiny - spolupracovat na překladatelských pracích za účelem stíhání frankfurtských procesů. Proces označovaný v historii jako první soud v Osvětimi.
Tajemství
Jak svědectví postupovala, otázky týkající se rodiny Bruhnových se staly neustálými. Navzdory nesmírné lásce Evy k jejím blízkým ji napadne podezření, když všichni trvají na tom, aby se přestala ponořit do minulosti. Proč, pokud se jedná o tak nedávné události, je nikdo nikdy nekomentoval?
Podrobnosti považované do té doby za „normální“ začínají nabývat na důležitosti, proč jsou fotografie rodinného alba neúplné? V klíčovém okamžiku spiknutí pro ni byla odhalena významná informace: Německý dům je jméno s temným odkazem v závěsu. Dokáže Eva po zahlédnutí pravdy žít sama se sebou i s ostatními?
Annette Hessové.
Analýza
Výslovný záměr spisovatele
"Je naší povinností znovu a znovu vyprávět holocaust, aby na něj nebylo zapomenuto," prohlásila Annette Hess v roce 2019. Ačkoli autorovým přáním bylo nenapsat dokumentární románzačala formovat svůj příběh od skutečných událostí. Ve skutečnosti jsou svědectví o zvěrstvech, ke kterým došlo v koncentračním táboře Osvětim, odrážející se v románu, autentická.
Zatímco Hess nepoužíval skutečná jména, někteří - jako renomovaný státní zástupce Fritz Bauer - jsou snadno rozpoznatelní. Hess navíc vytvořila paralelu mezi protagonistkou Evou a její vlastní matkou, „někoho, kdo prakticky nic nevěděl o tom, co se stalo“. Dokonce i dědeček hannoverského spisovatele byl během německé okupace členem polské policie.
Německá společnost a účty s její minulostí
Podle Annette Hessové Německá společnost nemůže „nikdy uzavřít takový problém.“ Po 75 letech konce druhé světové války se spisovatel domnívá, že „každá nová generace se na ní bude muset postavit. Nyní více než 40% německých dvacátých let neví, co se ve skutečnosti stalo Zničení".
Hess má pravděpodobně pravdu. Vzestup extrémní pravice v zemích jako Německo, Polsko a Rakousko může signalizovat známku lhostejnosti. Nevidí však žádný vztah mezi zapomněním a těmito radikálními seskupeními, „alespoň přímý kauzální vztah“.
¿Es Německý dům román pro ženy?
Citace Annette Hessové.
To je pro Annette Hess velmi nepříjemná otázka.Ženy Fitction je to štítek, kterému se vždy chtěla vyhnout. Samozřejmě je pro kritiky velmi snadné ji takto označit kvůli feministickému tvrzení ztělesněnému Evou. Když se tajemství začnou objevovat, protagonistka románu trpí macho postoji svého partnera.
Ženská tvrzení jsou však pouze částí argumentu. Je bláznivé ignorovat velké odrazy, které Hess zachytil skrze Evu. Vyprávění přináší do popředí nejen známá příšery holocaustu, ale také ukazuje na ty, kteří to umožnili opomenutím. Komplicitní postoj „dívat se na druhou stranu“, jako by se barbarství nekonalo.