Juan Granadas. Rozhovor

John Granados Vystudoval geografii a historii se specializací na moderní dějiny na univerzitě v Santiagu de Compostela autor knih a esejů o historii a románů tohoto žánru jako ty, které provedl brigádní generál Nicolás Sartine, v jiných. V tomhle rozhovor Vypráví nám o nich a mnoha dalších tématech o svém procesu psaní, literární scéně nebo jiných žánrech, které má rád. Opravdu si vážím vašeho času a laskavost, aby mi sloužila.

Juan Granados — Rozhovor

• ACTUALIDAD LITERATURA: Velký kapitán, Bourboni, Napoleon, Sir John Moore... Předčí skutečné postavy ty fiktivní nebo s nimi koexistují bez problémů?

JOHN GRANADOS: V mých prvních dvou románech pro EDHASU, Sartine a rytíř pevného bodu y Sartine a válka Guarani, hlavní hrdinové, vesměs fiktivní, žili s dalšími velmi reálnými jako je markýz z Ensenada, José Carvajal, Farinelli nebo samotný král Fernando VI. Tento způsob pomáhá zarámovat historický román ve své době velmi plynule a věrohodně. 

V případě Velký kapitán, přístup byl správný zvrátit, velmi reálné postavy, které doprovázejí historické kroniky, spolu s fiktivními postavami, které pomáhají „beletrizovat“ příběh a umožňují uvedení událostí, které se ve skutečnosti nestaly. Oba způsoby jsou velmi přínosné.

jiná věc je historická esej (Bourboni, Napoleon, Sir John Moore) tam musí zvítězit přísnost historický.

• AL: Vzpomenete si na některé ze svých prvních čtení? A vaše první psaní?

JG: Protože tenkrát nebyl internet, jako dítě jsem pořád četl a o všem přemýšlel; od obvyklého (salgari, Dumas, verne…) do encyklopedií, které byly doma, od počítadla dále. Také mnoho historických knih, ze kterých můj otec četl.

• AL: Přední autor? Můžete si vybrat více než jedno a ze všech období. 

JG: Je jich tolik... Je těžké udržet dva nebo tři. V poslední době zkoušky o Antonio Escohotado a romány (ne všechny). Paul Auster. Ale vždy, myslím Flaubert, Stendhal A samozřejmě, JL Borges.

• AL: Jakou postavu v knize byste chtěli potkat a vytvořit? 

JG: Tady zametu domov, Brigádní generál Nicholas Sartine. Dodnes je můj oblíbený, proto jsem ho vytvořil.

• AL: Máte nějaké zvláštní návyky nebo návyky, pokud jde o psaní nebo čtení? 

JG: Už se ví, že jde o věc ohřívat židli, žádný jiný neexistuje. Vždy kafe a někdy rum a kolu.

• AL: A vaše preferované místo a čas to udělat? 

JG: Pravda je taková, že mezi prací a rodičovstvím se vždy psalo skákat ze zabití a když je to možné. Měl jsem jen určitou kontinuitu v období dovolených.

• AL: Existují další žánry, které se vám líbí? 

JG: Jak víte, pěstuji historický román a také historickou esej. V poslední době se hodně věnuji politické filozofii (Stručné dějiny liberalismu). Letos bude moje kapitola o Isaiahu Berlinovi v kolektivní knize o židovských filozofech. Také Historii zločinu ve Španělsku, založenou na mé nejnovější práci při výuce na UNED. 

z toho, Líbí se mi viděné divadlo, nečíst a poezie v malých a jemných dávkách. Dvě místa, kam bych jako autor nikdy nepronikl, to je jasné.

• AL: Co teď čtete? A psaní?

JG: Po nějaké době jsem s a nový projekt historického románu, je to, co se letos dotýká. Čtu, čtu hodně politická filozofie, Oblíbil jsem si toto téma, také dějiny práva ve Španělsku, pro radost az profesních důvodů. Poslední věc, kterou jsem si toto léto vzal na pláž, je reedice klasiky Úpadek říší, kterou ve své době koordinoval Carlo Cipolla. Taky Hayekova osudová arogance, velmi vhodné pro dobu, ve které žijeme.

• AL: Jak si myslíte, že je vydavatelská scéna a co vás rozhodlo zkusit vydat?

JG: V mém případě, před 22 lety, je závratné o tom přemýšlet, strávil jsem nečinné léto psaním svého prvního pánev. Pak jsem při hledání na internetu našel řadu literárních agentů, poslal jsem román a odtud publikaci s EDHASA. Od té doby naštěstí Neměl jsem problémy s publikováním v různých nakladatelstvích se kterými jsem spolupracoval a spolupracuji. 

Bývaly doby, kdy jsme si všichni mysleli, že digitální kniha skoncuje s papírem, ale zdá se, že ne, vydavatelé ve Španělsku jsou odolní a velmi profesionální. Ano, nedostatek peněz je patrný v zásadních věcech, jako je mít stolní editor, což je pro mě zásadní figura v procesu, od kterého se bohužel v poslední době hodně upouští. To má velmi negativní vliv na výsledek publikace. Profesionální redaktor je luxus Hodně pomáhá narovnat rozkolísané rukopisy. Co přijde teď na reklamním poli, nikdo neví, ale nevypadá to zrovna dobře, mám kamarády, kteří jsou zpoplatněni za publikování, něco naprosto šíleného, ​​pro mě nemyslitelného.

• AL: Je pro vás obtížný okamžik krize, který prožíváme, nebo si budete moci uchovat něco pozitivního pro budoucí příběhy?

JG: Často existuje tendence téměř rétoricky říkat, že z velkých krizí vždy vzejde něco dobrého. No, o tom silně pochybuji. Myslím, že se nám bude žít hůř než předtím, se štěstím, ale horší než naši vlastní rodiče, kteří měli alespoň obzor rozumného a pohodlného pokroku ve své životní dráze. Jediná dobrá věc, možná, že někdo napíše něco, čemu se bude blížit Hrozny hněvu.