Fotografování. Jesús Valero, profil na Twitteru.
Ježíši Valero pochází ze San Sebastiánu, doktora biologických věd a v současné době je odpovědný za Technalia, největší soukromé výzkumné a vývojové centrum v jižní Evropě. Y ve svém volném čase píše. S zvláštní zájem o dávnou historii a středověk, mělo to premiéru v literatuře s Neviditelné světlo a teď máte druhou část, Ozvěna stínů. Velice vám děkuji za váš čas a laskavost věnovanou tomuto rozhovor.
Jesús Valero - Rozhovor
- ACTUALIDAD LITERATURA: Ozvěna stínů je váš nejnovější román a pokračování Neviditelné světlo. Co nám v tom říkáš?
JESÚS VALERO: Je to Historie počítáno třikrát. Marta, restaurátorka umění, najde starou knihu. Je to deník Jean, podivné postavy, která žila ve XNUMX. století. V mém románu budeme sledovat dobrodružství obou, kteří se snaží skrýt a objevit a starověká památka z doby Ježíše Krista. Brzy budou oba vědět, že ohrožují své životy a že starodávná relikvie je předmětem, po kterém církev vždy toužila. Čtenář objeví a historický thriller, perfektně nastavený, a bude cestovat s protagonisty starověkých klášterů a skriptoria ve snaze objevit klíče, které jsou skryty ve starověkých kostelech a rukopisech.
- AL: Pamatujete si tu první knihu, kterou jste četli? A první příběh, který jsi napsal?
JV: Předpokládám, že by to byl nějaký příběh pět nebo Hollister. Pak jsem se rychle ponořil do dobrodružných knih Verne o Salgari než jsem v deseti letech objevil knihu, která mě nutila psát: Pán prstenů. První příběh, který jsem napsal, byl Neviditelné světlo. Trvalo mi téměř dvacet let, než jsem si to představil a napsal. Proto, přestože je nový spisovatel, jde o velmi propracovanou knihu s velmi složitým dějem, ale snadno sledovatelnou.
- AL: Hlavní spisovatel? Můžete si vybrat více než jednu a ze všech epoch.
JV: V mém mládí bezpochyby Tolkien. Pak se v dospělosti snažím číst všechno, jakéhokoli autora a žánr. Pomáhá mi učit se a pak vyprávět lepší příběhy. Pokud mám říct, kdo jsou moji oblíbení spisovatelé, řekl bych Murakami a Paul ústřice. Ze španělských spisovatelů bych mohl poukázat na mnoho, ale chtěl bych zdůraznit, z čeho jsem se poučil Perez-Reverte o tom, jak zachází s vždy obtížnými akčními scénami.
- AL: Jakou postavu v knize byste chtěli potkat a vytvořit?
JV: Je těžké si vybrat. Možná bych řekl Aragorn, z Pán prstenů. Je směsicí protagonisty dobrodružství, který je věrný své vizi světa, který má v životě svůj životní cíl a snaží se ho dosáhnout, ale není ochoten to nijak dělat. Mít čestný kodex velmi vlastní. Jeden z protagonistů Neviditelné světlo, černý rytíř, i když je odlišný, má některé z těch vlastností, které jsou pro mě tak zajímavé.
- AL: Máte nějaké zvláštní návyky nebo návyky, pokud jde o psaní nebo čtení?
JV: Já Píšu ručně, dříve v poznámkovém bloku, nyní v dispositivo což mi umožňuje v tom pokračovat, ale dává mi tu výhodu, že můj rukopis poté zpracuje a přímo digitalizuje. Později, v opravách, to také dělám na papíře a teprve poté, co jsem rukopis rozmazal, zavedu změny do počítače, něco, co posedle opakuji bezpočetkrát.
- AL: A vaše preferované místo a čas to udělat?
JV: Potřebuji kolem mě hodně hluku. Když cestuji, píšu v kavárnách, na letištích a v restauracích. Jen hledám ticho opravit. V posledních letech také obvykle píšu na lodi během prázdnin. Téměř třetina z Ozvěna stínů po celý měsíc se píše, že jsem procházel.
- AL: Existují další žánry, které se vám líbí?
JV: Mám rád téměř všechno. Na žánru pro mě moc nezáleží, mohu číst historické romány, kriminální romány, fantasy, sci-fi nebo romány bez pohlaví. Učím se ze všeho a myslím, že mi to pomáhá vyprávět lepší příběhy. Vlastně to, co mě zajímá, je neustále se měnící spisovateléZ každé absorbuji různé věci.
- AL: Co teď čtete? A psaní?
JV: Nyní čtu klasiku. Právě teď čtu Vzpomínky na Hadriána Margarite Yourcenar a ta předchozí byla V cizině od Alberta Camuse, který jsem si chtěl přečíst v původním znění ve francouzštině. Pokud jde o to, co právě píšu Postupuji se svým novým románem, který dosud nemá název, ale uzavře smyčku z neviditelného světla a ozvěny stínů. Doufám, že to dokončím do konce roku, i když to záleží na tom, zda letos v létě budu moci hodně psát. Už mám na mysli tři další příběhy Chci říct, ale o jednom z nich se nerozhodnu, dokud nedokončím předchozí a nedoručím jej vydavateli.
- AL: Jak si myslíte, že je vydavatelská scéna? Mnoho autorů a málo čtenářů?
JV: Možná nejsem dobrým příkladem situace. Vydání mých dvou románů pro mě nebylo noční můrou. Předtím jsem nepublikoval ani jsem neznal nikoho z vydavatelského světa, ale můj rukopis okamžitě upoutal pozornost Pabla Álvareze, mého agenta Editabundo. Jakmile tomu tak bylo, všechno šlo velmi rychle a Carmen Romero z Penguin Random House řekla ano, jakmile to přečetla. Vím, že pro ostatní autory bylo všechno mnohem komplikovanější a možná to tak bude i v budoucnu. Život z psaní je velmi komplikovaný, zvládne to jen málokdo a nejsem tím posedlý. Mám rád svou práci a psaní bude i nadále něčím, co miluji, ale co dělám bez tlaku.
- AL: Je pro vás obtížný okamžik krize, který prožíváme, nebo si budete moci uchovat něco pozitivního pro budoucí příběhy?
JV: Přizpůsobil jsem se dobře každé situaci a nezažil jsem tento zvlášť špatný COVID. Mám výhodu: Jsem mikrobiolog a chápu, co se stane a co se může stát přirozeněji než většina lidí. To vše je dočasné a brzy se vrátíme do našich běžných životů. Mám jasno v tom, že situace nebude zdrojem inspirace pro mé romány, z tohoto hlediska mě předmět příliš nezajímá. Je o čem psát mnohem lepší věci.