Zpívané básně

Zkontrolovat všechny jednotlivé písně všech současných i předchozích zpěváků naší doby je velmi obtížné. Není tak těžké si uvědomit, kolik písní se jeví jako poezie a kolik uznávaných a anonymních básní se stalo písní. The literatura a hudba jsou to umění, která spolu úzce souvisejí; každá píseň má nějakou poezii a téměř veškerá poezie by se mohla stát písní.

Dnes bychom se chtěli podívat na tyto tři básně. Zní to povědomě?

«Do suchého jilmu», napsal Antonio Machado a zpívá Serrat

„Do suchého jilmu“ To s názvem píseň zpívaná známým Joan Manuel Serrat a je téměř úplně napsán španělským básníkem Antonio Machado. Serrat si půjčí mnoho dalších básní od tohoto známého sevillského básníka: «Písně», «Saeta», «Mouchy», «Pláč a verše o smrti Dona Guida» y "Portrét". Všechny zpívá v 70. letech katalánská zpěvačka.

Do starého jilmu, rozděleného bleskem
a v jeho shnilé polovině
s dubnovými dešti a květnovým sluncem,
nějaké zelené listy vyšly.

Stoletý jilm na kopci ...
Nažloutlý mech
olizuje bělavou kůru
do shnilého a zaprášeného kufru.

Než tě srazím, jilmu duero,
se sekerou dřevorubec a tesař
Udělám z tebe hřívu zvona
kopí na vůz nebo třmen vozu;
před červenou doma, zítra,
hořet z nějaké ubohé chýše.

Než vás řeka k moři tlačí
údolími a roklemi,
jilmu, chci si všimnout ve svém portfoliu
milost vaší zelené větve.

Moje srdce čeká
také ke světlu a k životu,
další zázrak jara.

„Než tě miluji, lásko,“ napsal Pablo Neruda a zpíval Pedro Guerra

"Než tě miluji, lásko" Byla to chilská vybraná poezie Pablo Neruda španělský zpěvák peterská válka. Romantická báseň tam, kde existují, s extrémní jemností a krásou. Pedro Guerra není jediný, kdo si uvědomuje možnosti textů napsaných Nerudou. Mnoho dalších umělců zpívá chilské básně. Mezi nimi jsou zesnulí Antonio Vega to zpívalo to «Nemiluji tě, kromě toho, že tě miluji», «Óda na kytaru» podle Vicente Friend, „Vítr mi češe vlasy“ zpívá flamenco Michael Poveda o "Drž hubu" Mexičan Julieta Venegas.

Než tě miluji, lásko, nic nebylo moje:
Kolísal jsem ulicemi a věcmi:
nic se nepočítalo ani nemělo jméno:
svět byl ve vzduchu, který jsem očekával.

Znal jsem popelavé haly,
tunely obývané měsícem,
kruté hangáry loučení,
otázky, které trvaly na písku.

Všechno bylo prázdné, mrtvé a němé,
padlý, opuštěný a zkažený,
všechno bylo neodcizitelně cizí,

všechno patřilo ostatním a nikomu,
dokud vaše krása a vaše chudoba
naplnili podzim dárky.

„Tierra luna“, autor Mario Benedetti a zpívaná Eugenia León

Nikdy nepřestanu tleskat uruguayským textům Mario Benedetti a tato báseň s názvem «Země Měsíc» nebude to méně. Totéž by si myslelo Eugenie Léonová když se v 80. letech rozhodl zpívat. Jiné básně Benedetti, které byly zpívány, jsou: „Pojďme se dohodnout“, „Obrana radosti“ y „Jih také existuje“, všichni tři hlasem Joan Manuel Serrat o "Miluji tě" y "Dosud" podle Nacha guevara.

Když mě rutina unavuje
pobouření a okradeni,
když mě ta zkáza unavuje
Přesunu se na mladý měsíc

Ach! Země-Měsíc, Země-Měsíc,
Dnes nosím zlatá křídla
a nebe nahoře, jako meteor,
Jdu.

Ach! Země-Měsíc, Země-Měsíc,
vzadu byla šťastná fena,
za mrtvými a válkou,
Ahoj!

Nějaký čas můj život stále
vidět explodovat v minulosti
moje smutná a upřímná planeta
který si myslel, že je civilizovaný.

Ach! Země-Měsíc, Země-Měsíc,
chaotický a shnilý svět,
odsud se loučím
Ahoj!

„Vítr mi češe vlasy“, napsal Pablo Neruda a zpíval Miguel Poveda

Poslechněte si tyto verše v tak charakteristickém tónu flamenca Michael Poveda je to skutečná krása. Miguel Poveda zpívá z bulerías na coplas, ai když jeho hudební kariéra hodně pokročila, stále občas věnuje některé své skladby starým veršům.

Vítr mi češe vlasy
jako mateřská ruka:
Otevírám dveře paměti
a myšlenka zmizí.

Jsou to další hlasy, které nosím,
můj zpěv je z jiných rtů:
na mou jeskyni vzpomínek
má zvláštní jasnost!

Plody cizích zemí,
modré vlny jiného moře,
lásky jiných mužů, bolesti
na které si nedovolím vzpomenout.

A vítr, vítr, který mě hřebenuje
jako mateřská ruka!

Moje pravda je ztracena v noci:
Nemám noc ani pravdu!

Ležící uprostřed silnice
musí na mě šlápnout, abych šel.

Jejich srdce prochází mnou
opilý vínem a snění.

Jsem stále most mezi
tvé srdce a věčnost.

Kdybych náhle zemřel
Nepřestal bych zpívat!

 „Miluji tě“, napsal Mario Benedetti a zpíval Nacha Guevara

Jak jsme již řekli, Nacha Guevara byla také jednou z těch šťastných zpěvaček, která dala hlas a rytmus básním Benedetti. Z několika jsme vybrali tento pro krásu jeho rukopisu.

Tvoje ruce jsou moje pohlazení
moje každodenní akordy
Miluji tě, protože tvé ruce
pracují pro spravedlnost

Pokud tě miluji, je to proto, že jsi
moje láska, můj komplic a všechno
a na ulici vedle sebe
Jsme mnohem víc než dva

tvoje oči jsou moje kouzlo
proti špatnému dni
Miluji tě za tvůj vzhled
co vypadá a zasévá budoucnost

vaše ústa jsou vaše a moje
vaše ústa se nemýlí
Miluji tě, protože tvoje ústa
ví, jak křičet vzpouru

Pokud tě miluji, je to proto, že jsi
moje láska, můj komplic a všechno
a na ulici vedle sebe
Jsme mnohem víc než dva

a pro tvou upřímnou tvář
a váš bloudící krok
A tvé slzy pro svět
protože jste lidé, miluji vás

a protože láska není svatozář
ani upřímný morální
a protože jsme pár
kdo ví, že není sama

Chci tě v mém ráji
to znamená, že v mé zemi
lidé žijí šťastní
i když nemám povolení

Pokud tě miluji, je to proto, že jsi
moje láska, můj komplic a všechno
a na ulici vedle sebe
Jsme mnohem víc než dva.

 „Slova pro Julii“, napsaný José Agustín Goytisolo a zpívaný skupinou Los Suaves

Vzhledem k tomu, Paco Ibanez pokryje tyto texty spisovatele goytisolnebo existuje mnoho skupin, které se připojily, aby to pokryly. Pokud máte rádi Los Suaves, bude se vám líbit jeho verze této skvělé básně: „Slova pro Julii“.

Nemůžeš se vrátit
protože život tě už tlačí
jako nekonečné vytí.

Moje dcera, je lepší žít
s radostí lidí
než plakat před slepou zdí.

Budete se cítit v koutech
budete se cítit ztraceni a sami
možná chcete, abyste se nenarodili.

Vím dobře, co ti řeknou
ten život nemá smysl
což je nešťastná záležitost.

Takže vždy pamatujte
toho, co jsem jednoho dne napsal
myslím na tebe, jak si teď myslím.

Muž jen žena
tedy po jednom
jsou jako prach, nejsou nic.

Ale když s tebou mluvím
když ti píšu tato slova
Myslím také na jiné muže.

Váš osud je v ostatních
vaše budoucnost je váš vlastní život
vaše důstojnost je pro každého.

Jiní doufají, že odoláte
ať jim vaše radost pomůže
vaše píseň mezi jeho písněmi.

Takže vždy pamatujte
toho, co jsem jednoho dne napsal
myslím na tebe, jak si teď myslím.

Nikdy se nevzdávejte ani se neodvracejte
mimochodem, nikdy neříkej
Už to nevydržím a tady zůstávám.

Život je krásný, uvidíte
jako přes lítost
budete mít lásku budete mít přátele

Jinak není na výběr
a tento svět takový, jaký je
bude to celé vaše dědictví.

Odpusť, nevím, jak ti to mám říct
nic jiného než rozumíš
že jsem stále na silnici.

A vždy pamatujte
toho, co jsem jednoho dne napsal
myslím na tebe, jak si teď myslím.

„Už nebudu mladý“, verše, které napsal básník Jaime Gil de Biedma a které zazpíval Loquillo

Jaime Gil de Biedma Napsal bych tuto báseň „Už nikdy nebudu mladý“ mezi mnoha dalšími ve své knize „Lidé slovesa.“ Loquillovi se to líbilo a rozhodl se to pokrýt před mnoha lety (více než 20)… Ačkoli to není poslední, Miguel Poveda to také zpíval.

Ten život byl vážný
jeden začne rozumět později
jako všichni mladí lidé, přišel jsem
vzít život přede mnou

Zanechte stopu, kterou jsem chtěl
a nechat potlesk
zestárnout, zemřít, byli spravedliví
rozměry divadla.

Ale čas uplynul
a objevuje se nepříjemná pravda:
zestárnout, zemřít,
je to jediný argument díla.

Doufáme, že se vám líbily verše i hudba. Pokud se vám líbí tento typ článku, ve kterém kombinujeme jak umění: literaturu, tak hudbu, stačí nám to říct a my vám rádi přineseme nové verze, mnohem aktuální a od zahraničních autorů. Znáte více zpívaných básní, o které se s námi chcete podělit?