Fotografie: Agrelo Beach. Bueu. Ría de Pontevedra. c) Mariola Díaz-Cano.

Dnes, 21. Března, Mezinárodní den poezie. Jaký lepší čas na oslavu s jaro právě propuštěn, i když je stále zima. Ti z nás, kteří jsou prozaičtější a prozaičtější, mají také své poetické srdíčko, které občas vysíláme, nebo je musíme nechat porazit. Takže jsem trochu zatřásl svým a vybral tyto 6 básní mezi příliš mnoha, kteří jsou a odebírají mi to.

Jeho klasiky a z různých epoch. Z našich nezničitelných domovin Quevedo, garcilaso, Gutierre de Cetina y Rosalia de Castro. A od Britů Rudyard Kipling a Robert Burns. Určitě je znáte, ale lze je číst bez odpočinku. Takže ano, kéž nám nikdy nebude chybět poezie.

• Francisco de Quevedo

Může zavřít oči

• Garcilaso de la Vega

Sonnet V

Tvé gesto je zapsáno v mé duši,
a kolik o vás chci napsat;
napsal jsi to sám, četl jsem to
tak sám, že i v tobě se v tom držím.

V tom jsem a vždy budu;
že i když mi to nesedí, jak moc na tobě vidím,
Myslím, že je to tak dobré, že tomu nerozumím
už věří v rozpočet.

Nenarodil jsem se, abych tě miloval;
moje duše tě snížila na míru;
ze zvyku samotné duše tě miluji.

Když mám, přiznám se, že ti dlužím;
Narodil jsem se pro tebe, pro tebe mám život,
pro tebe musím zemřít a pro tebe zemřu.

• Gutierre de Cetina

Jasné, klidné oči (Madrigal)

Jasné, klidné oči
pokud jste chváleni sladkým pohledem,
Proč, když se na mě podíváte, vypadáte rozzlobeně?
Pokud zbožnější,
vypadáš krásněji než ten, kdo se na tebe dívá,
nedívej se na mě hněvem,
protože se nezdáš být méně krásná.
Zuřící muka!
Jasné, klidné oči
protože se na mě tak díváš, podívej se alespoň na mě.

• Rosalia de Castro

Říkají, že rostliny nemluví, ani fontány, ani ptáci

Říkají, že rostliny nemluví, ani fontány, ani ptáci,
Ani on nemává svými pověstmi, ani svým jasem hvězdy,
Říkají to, ale není to pravda, protože vždy, když míjím,
O mně šeptají a zvolají:
Tady je šílené snění
S věčným pramenem života a polí,
A velmi brzy, velmi brzy budou její vlasy šedé,
A ona vidí, třesoucí se, chlazená, že mráz pokrývá louku.

Na hlavě mám šedivé vlasy, na loukách je mráz,
Ale pokračuji ve snění, chudý, nevyléčitelný náměsíčník,
S věčným pramenem života, který je uhašen
A vytrvalá svěžest polí a duší,
I když jsou některé uschlé a jiné spálené.

Hvězdy a fontány a květiny, nemumlejte o mých snech,
Bez nich, jak vás obdivovat nebo jak bez nich žít?

• Rudyard Kipling

Ano…

Pokud si dokážete udržet hlavu, když je vše kolem vás
ztratit své a obviňují vás z toho;
Pokud si můžete věřit, když o vás všichni pochybují,
ale také připouštíte jejich pochybnosti;
Pokud můžete čekat, aniž byste se unavili čekáním,
nebo když se necháte oklamat, neplatíte lžemi,
nebo když je nenávidíte a neustupujete nenávisti,
a přesto se nezdá být příliš dobrý, ani mluvit příliš moudře;

Pokud můžete snít - a ne dělat sny svým učitelem;
Pokud dokážete přemýšlet - a nedělat z myšlenek svůj cíl;
Pokud se můžete setkat s triumfem a katastrofou
A zacházejte s těmi dvěma podvodníky úplně stejně
Pokud vydržíte slyšet pravdu, kterou jste řekli
zkroucený ničemem, aby vytvořil bláznivou pasti,
Nebo uvidíte rozbité věci, které jste vložili do svého života
a ohnout se a přestavět je pomocí opotřebovaných nástrojů;

Pokud můžete ze všech svých výdělků vydělat hodně
a riskovat to na náhodu,
a prohrát a začít znovu od začátku
a nikdy neříkej ani slovo o své ztrátě;
Pokud můžete napnout srdce a nervy a šlachy
hrát na tahu dlouho poté, co byly utraceny
a tak si tě nechte, když ve vás nic nezbylo
kromě vůle, která jim říká: „Odpor!“

Pokud můžete mluvit s davy a zachovat svou ctnost
nebo chodit s králi a neztrácet zdravý rozum;
Pokud vám nepřátelé ani drahí přátelé nemohou ublížit;
Pokud s vámi všichni počítají, ale nikdo příliš;
Pokud můžete vyplnit nezapomenutelnou minutu
s cestou šedesáti drahocenných sekund.
Vaše je Země a vše, co obsahuje,
a - co víc - budeš mužem, můj synu!

• Robert Burns

Za starých časů (Auld Lang Syne)

Měli by se zapomenout na staré přátele
a nikdy si je nepamatujete?
Měli by se zapomenout na staré přátele
a staré časy?

Za starých časů, příteli
pro staré časy:
dáme si sklenku kamarádství
za starých časů.

Oba jsme sjeli ze svahu
a trhal krásné sedmikrásky,
ale hodně jsme se mýlili s bolavými nohami
od starých časů.

Za starých časů, příteli
pro staré časy:
dáme si sklenku kamarádství
za starých časů.

Oba jsme brodili potok
od poledne do večeře,
ale mezi námi řvoucí širé moře
od starých časů.

Za starých časů, příteli
pro staré časy:
dáme si sklenku kamarádství
za starých časů.

A tady je ruka, můj věrný příteli,
a dej nám jednu ze svých rukou,
a dáme si vydatné pití piva
za starých časů!

Za starých časů, příteli
pro staré časy:
dáme si sklenku kamarádství
za starých časů.

A za svůj nápoj určitě zaplatíte.
A jsem si jistý, že zaplatím mému ...
A přesto ... dáme si ten drink kamarádství
za starých časů!