Nabídka Haruki Murakami.
Haruki Murakami je dnes nejznámější japonský spisovatel na světě. Mluvíme o nejprodávanějším autorovi v celém rozsahu tohoto termínu. Uveden jako surrealist, i když se odvážil více než jednou s realismem. Kombinace západních rysů s charakteristikami japonské výstřednosti je součástí jeho vlastního stylu.
Osamělost, melancholie a láska jsou některá z jeho opakujících se témat. Jejich vesmíry sahají od nejpressivnějších atmosfér - literárně dystopií - k nejnadějnějšímu oneirismu. Tím pádem, byl uznán s několik ocenění po celé jeho trajektorii. A co víc, jeho nejvášnivější čtenáři si rok co rok stěžují, že mu dosud nebyla udělena Nobelova cena za literaturu.
Z Kjóta do světa
Narodil se 12. ledna 1949 v Kjótu a většinu svého mládí prožil v Kóbe. Právě tato města jsou spolu s Tokiem některými z opakujících se scénářů, které Murakami prozkoumával prostřednictvím svých postav. Protože mnoho z jeho příběhů se točí přesně kolem tohoto slovesa: prozkoumejte.
Láska k dopisům, kterou zdědil přímo po rodičích; oba se věnovali výuce japonské literatury. Navíc, od útlého věku byl do značné míry ovlivněn západní kulturou. K dnešnímu dni jeho práce zahrnuje 14 románů, 5 sbírek příběhů, 5 ilustrovaných příběhů a 5 esejů.
Nostalgie v díle Haruki Murakami
Murakami vrhá své čtenáře do nejhlubší introspekce. Jeho texty jsou tvořeny jemnou kombinací reality a fantazie., ochucený nesmírným smutkem přítomným prakticky ve všech jeho příbězích. Proto jsou jeho příběhy extrémně melancholické, s velkým emocionálním nábojem v každé větě.
Vzorek: Kafka na břehu
Kafka na břehu.
Knihu si můžete koupit zde: Kafka na břehu
S Murakamiho knihami čtenáři prožívají zážitky jeho postav, jako by byly v jejich vlastním těle. V nich je někdy těžké vidět světlo naděje mezi tolika zakalenými myšlenkami. Kafka na břehu (2002) - pro mnoho z nejlepších prací autora - shrnuje všechny výše uvedené narativní charakteristiky.
Ti, kteří mají v ruce knihu, nejsou jen svědky toho, co to znamená být opuštěn. Ne. Ale také se cítí ztraceni ve světě setkání a nedorozumění s postavami, které tkají, aniž by o tom věděly, tragédii hlavního hrdiny. Dvojitá zápletka mistrovsky promyšleně promyšlená Murakami nedává příměří v žádné linii.
Život Kafky Tamury na čtenáře nostalgicky čeká v každé zvláštní kapitole, zatímco příběh Satoru Nakaty na ně čeká ve dvojicích. Všichni pečlivě přepadli, dokud se jejich cesty nezastavitelně neshodují.
Před a po Tokyo Blues
Knihu si můžete koupit zde: Tokyo Blues
Tokyo Blues (1986) není jeho prvním románem, jeho publikace však otevřela dveře internacionalizaci. Představuje vysvěcovací titul, díky němuž se stal známým v Japonsku a ve velké části světa. Prodával se tak dobře, že licenční poplatky stačily k životu s jeho manželkou Yoko, nejprve v Evropě a poté ve Spojených státech.
Paradoxně sám autor jednou přiznal, že když to psal, jeho výzvou bylo být zcela realistický. Jeho předchozí práce - znovu vydána díky úspěchu této knihy, známé také jako Norské dřevo- stejně jako většina jeho dalších verzí jsou věrnější „klasickému stylu Murakami“. Tuto zvláštní formu vyprávění lze definovat jako „fantazie snů“.
Depresivní autor?
Je realistickým autorem, ale nezříká se dalších fantazijních rysů. Na Tokyo Blues, Murakami je ponořen do nejhlubší nostalgie. Stejně, ano, autor zkoumá související pocity jako deprese a vina. Použití anglického slova blues v názvu to není kvůli modré barvě. Ve skutečnosti je to kvůli „smutku“ hudebního žánru, což je směr, kam autor směřuje přesně.
Tokyo Blues.
Mnoho fanoušků a stejný počet nenávistníků
Jeho knihy udržují kritiky i širokou veřejnost rozdělené do dvou skupin, které jsou prakticky identické co do velikosti. Studna Haruki Murakami je jedním z umělců, kteří se navzájem milují nebo nenávidí. Zdá se však, že všichni literární kritici v sobě skrývají nepopiratelnou potřebu vyjádřit svůj názor. Příznivé nebo ne ... na tom nezáleží, bez ohledu na to, zda jste četli jen málo nebo nic z jeho rozsáhlého katalogu.
„Problém“ (zvýraznění uvozovek) je způsoben konkrétními výrazy přítomnými v některých jeho příbězích. V nich, hranice mezi vznešeným a sýrovým není označena „tenkou červenou čarou“. Je to vlastně obrovská růžová náplast znečišťuje vše, čeho dosáhne.
Nikdo není prorokem v jejich vlastní zemi?
Možná tam, kde jeho postava generuje nejvíce diskusí, je Japonsko. Některé diskvalifikující hlasy ho obviňují, že se omezil na zdobení fiktivního obrazu své země, aniž by to bylo v rozporu s předsudky existujícími na Západě. Samozřejmě pochopení Západu pouze „bohatou“ Evropou (Anglie, Německo, Francie) společně se Spojenými státy.
Kromě toho, je hodně zpochybňováno (téměř jako špatný vtip), že je považován za největšího představitele japonské literatury posledních desetiletí. Tyto nepříznivé názory jsou poznamenány velkým množstvím „západních“ odkazů přítomných v jeho práci.
Nejvíce „americký“ z Japonců
Murakami nikdy neskrýval svůj obdiv k anglosaské hudbě, zvláště k Beatles (odtud alternativní název pro Tokyo Blues). Jeho pohrdavé ocenění (opakovaně prokázané) skupin, jako je Duran Duran, je však kontroverzní. Podobně, v jejich příbězích je patrný vliv hollywoodského filmu.
Král marketingu
A konečně, a vynecháme-li estetické úvahy, Murakami je jedním z autorů, který nejlépe využil výhod moderního marketingu. Každé spuštění nebo opětovné spuštění libovolného textu s vaším podpisem je trendem na internetu po celé týdny nebo měsíce. Ekonomické výsledky jsou skutečně působivé.
Dost na to, aby byli usvědčeni? Nemůže být dobrý spisovatel bestsellerem? Tyto typy debat jsou v dnešní době velmi časté. V tomto konkrétním případě - a v některých dalších, například Paulo Coelho, snebo okamžiky je nedostatek disimulace vnímán při mačkání „husy, která snáší zlatá vejce“.
Proč se měnit?
Jedná se o sport a podnikání: výherní vzorce se nemění. Alespoň ne tak dlouho, dokud zůstanou efektivní a ziskové. Na konci dne, nenávidící v této rovnici jsou vždy relevantní. Oscar Wilde to již řekl: Jedinou věcí, o které se horší než o čem se mluví, je, že se o ní nemluví. Překládá se: jediná věc horší, než na kterou se mluví, je, že se o ní nemluví.