Goretti Irisarri a Jose Gil Romero. Rozhovor s autory La traductora

Goretti Irisarri a Jose Gil Romero - rozhovor 

• ACTUALIDAD LITERATURA: Překladatel je váš nový román. Co nám o tom říkáte a kde se ten nápad vzal?

JOSE GIL ROMERO: Román bije s co se mohlo stát v osmiminutovém zpoždění s nimiž Francův vlak on přišel setkání s hitlerem v Hendaye. Z této skutečné události jsme vyvinuli a milostný příběh a napětí v hlavní roli s překladatelem„Žena, která není odvážná, nechce nic jiného, ​​než žít v míru a která je zapojena do spiknutí.

GORETTI IRISARRI:  Byli jsme fascinováni myšlenkou, aby hlavní hrdina prožil spoustu intrik v tom rychlíku je to docela filmový obraz a hned jsme přemýšleli Hitchcock, v těch filmech, které začnete vidět a nepustí vás.

• AL: Můžete se vrátit k té první knize, kterou jste četli? A první příběh, který jsi napsal?

GI: V mém případě jsem začal s Tolkienem, Hobit, nebo je to alespoň první kniha, kterou si pamatuji. Bylo to jako objevit drogu a nikdy jsem nepřestal.

JGR: Pravděpodobně čtěte nějaká kniha Pět, kterou by moje sestra měla na poličce. Ale bezpochyby to, co charakterizovalo mé dětství, a řekl bych, že můj život, bylo muž, od Carlos Giménez, když máme informace. A napište ... určitě scénář jednoho z těch komiksů, které jsem nakreslil jako teenager, což byly hororové příběhy s monstry, silně ovlivněné Cizinci James Cameron a speciální efekty filmů Davida Cronenberga.

• AL: Hlavní spisovatel? Můžete si vybrat více než jednu a ze všech dob. 

JGR: Gore je čtivější než já (smích). Ale je jich tolik ... García Márquez a Galdós, Horacio Quiroga a Stefan Zweig, Perez Reverte a Eduardo Mendoza, Bukowski... 

GI: Chystám se rozbít kopí pro dívky. Za cokoli od S bych dal ruku do ohněei Shonagon, Virginia Woolfová, Marguerite Yourcenar, Susan Sontag nebo nejslavnější surfař, Agatha Christie... 

JGR: Cože?

GI: Vážně, Agáta byla průkopník surfováníExistuje několik opravdu skvělých obrázků, na kterých deska zachytává vlny.

• AL: Jakou postavu v knize byste chtěli potkat a vytvořit?

JGR: Rád bych se s tím setkal mimozemšťan co hledáš gurb. 

GI: Jaká dobrá otázka! No, miloval bych vytvořit na velmi nejednoznačné vychovatelka z Další zvrat. A pokud jde o vědomí ... na kapitána nemo, a že mě vzal na malou prohlídku dna ústí Vigo, které tam očividně bylo.

• AL: Máte nějaké zvláštní návyky nebo návyky, pokud jde o psaní nebo čtení?

IG: Před zadáním vyhledejte obrázky. Abych se dostal do nové scény, musím vidět obrázky dejte mě do kontextu, vtipné nápady na kostýmy, nějaká konkrétní tvář. 

JGR: Abych to četl, zrovna mě nic nenapadá ... a podívej, jsem maniak! Ach jo, podívejte se: Obvykle nakupuji hodně z druhé ruky, No, nevydržím hledat v knize podtržení někoho jiného. Moje oči směřují k těm odstavcům, které jiné zaujaly, a to mě rozptyluje, rozptyluje. Řekl jsem, maniak (směje se).

• AL: A to preferované místo a čas, kdy to udělat?

JGR: Číst, bezpochyby před spánkem, V postel.  

GI: Mám zvrácenou chuť číst kde je velký hluk, jako metro. Miluji koncentraci, ke které mě nutí, mnohem více se ponořuji.

• AL: Existují ještě jiné žánry, které máš rád?

GI: Moc se mi líbí to, čemu se říká literatura žánru, pro čtení i psaní. Napsat je skvělé, že existuje pravidla, která vás zavřouomezení, jako jsou ta, která definují žánr. Kreativně to funguje mnohem lépe. Existuje dokument Larse von Triera, Pět podmínek, což to velmi dobře vysvětluje: Von Trier vyzve autora krátkého filmu, aby natočil pět předělá je to krátké a pokaždé to bude klást tvrdší a nemožnější podmínky. Ale opravdu děsivé je, když mu Lars Von Trier řekne, že tentokrát na to nedává žádné podmínky: nechává chudého autora nechráněného před propastí, naprostou svobodou. 

JGR: Mnoho a různé žánry, ale ... ano, další koníček: Téměř nečtu literaturu, která není španělská. Nervozita v myšlence, že překlad, který čtu, nebude dokonalý a že mi to zkazí čtení. Je to velmi neurotická myšlenka, já vím, a já jsem si užil spoustu legrace, když jsem to připisoval postavě z Překladatel, který říká něco jako „Nedůvěřuji kvalitě překladu, který najdu“.

• AL: Co teď čteš? A psaní?

GI: Čtu Emocionální trasa Madrid, z Kariéra, znovu publikoval La Felguera. Emilio Carrere, autor knihy Věž sedmi hrbáčů, Byl velmi zvláštní postavou, dekadentistou a bohémským básníkem, který po válce přijal Francův režim. Je jedním z těch gramotných, jejichž ideologii není snadné označit. Na Překladatel vychází recitovat báseň v rádiu, kde byl slavný. Báseň je chválou nacistů vstupujících do Paříže, Paříž pod svastikou.

Měli jsme velký zájem ukázat to ohnisko doby, kdy všechno nebylo tak jasné jako nyní a byli tam intelektuálové, kteří obdivovali nacismus. Například v Círculo de Bellas Artes byla velká výstava o německé knize, která se v románu také objevuje. Každopádně na stěnách Kruhu visí fotografie s velkými hákovými kříži ... Příběh je takový, jaký je.

JGR: Čtu Hrdina s tisíci tváříod Campbella. Moc rád zkouším. Hodně jsem četl o mechanismech vyprávění a podobně, abych zjistil, jestli se trochu naučím (smích)

Pokud jde o to, co píšeme, právě jsme dokončili román a jsme velmi spokojeni. Doufejme, že můžeme brzy poskytnout zprávy o jeho zveřejnění.

• AL: Jaká je podle vás vydavatelská scéna? Myslíte si, že se to změní, nebo už to bylo provedeno s novými kreativními formáty?

JGR: No, řekl bych lépe než kdy jindy a řekl bych, že ještě hůř. Myslím, že je vydáván hodně, hodně, ale za drakonických podmínek: doby využívání jsou extrémně krátké a konkurence je silná. Dobrých lidí, kteří píší skvělé knihy, je mnoho a čtenář má sotva čas a schopnost si je vybrat. Většina pachatelů zmizí po cestě nebo se jim to ani nepodaří. A je dramatické přemýšlet o tom, kolik talentovaných lidí je venku, ztracených.  

GI: Také si myslím nový přístup k audiovizuální fikci má velkou váhu, konkrétně televizní seriály, které se staly literárnějšími a více se starají o vývoj postav nebo zkoumání příběhů. A oni jsou a silná konkurence, protože čas, který strávíte sledováním kapitol a kapitol seriálu, netrávíte čtením.

• AL: Je pro vás obtížný okamžik krize, který prožíváme, nebo si budete moci uchovat něco pozitivního pro budoucí příběhy?

JGR: Jsou to těžké časy. Mnoho lidí trpí nebo trpí. PZ naší strany můžeme přinést jen určitou úlevu, malou cestu z toho utrpení. O některých z nich se mluví v Překladatel také: z způsob spásy, který knihy pro lidi předpokládají a v tomto smyslu je román poctou literatuře. Doufejme, že i na malou chvíli se díky nám naši čtenáři dostanou pryč. To by bylo milé.