Dnes je tu také další důležité výročí, to smrt, Před 222 lety, od nejslavnějšího skotského básníka, Robert Burns. Jistě jsme všichni někdy slyšeli (a snažili se zpívat) univerzální melodii, s níž se saské národy loučí s rokem, jejich Auld Lang Syne. Ale existuje nespočet básně a písně. Trochu to přezkoumám jeho život a některé z nich vzpomenout si na tohoto velkého básníka.
Robert Burns
Robert Burns se narodil v Skotsko v roce 1759 a jen žil 37 let. Ale navzdory své krátké existenci zanechal obrovské dědictví poezie a písní, které měly a stále si zachovávají sílu překvapit, pobavit a přejít k jádru. Je nepochybně nejznámějším a nejvlivnějším skotským básníkem.
Rodina skromní farmářiByl nejstarší ze sedmi sourozenců a jeho otec chtěl, aby se kromě práce na poli jeho děti vzdělávaly a učily se číst a psát. S 27 let Robert získal slávu vydáním své první sbírky poezie, Básně primárně ve skotském dialektu, který zasáhl intelektuální elitu Edinburghu.
Bylo to vroucí skotský a vždy si uchoval svou lásku k rolnickému původu. Jeho práce se často zabývaly problémy, které ovlivnily nižší třídy, a chtěl zdůraznit sociální rovnost.
Básně a písně
Obvykle se dělí do tří hlavních kategorií: filozofická, romantická a humorná, ale jsou také kombinovány do více než jedné básně. Mezi ně patří: Láska a svoboda, Tam o'Shanter, Highland Mary, The Two Dogs, A Loving Kiss, To Mary in Heaven o Prochází žitem.
Auld Lang Syne
(Za starých časů)
Měl by se zapomenout na stará přátelství
a nikdy si nepamatuješ?
Měl by se zapomenout na stará přátelství
a staré časy?
Za starých časů, příteli
pro staré časy:
dáme si sklenku srdečnosti
za starých časů.
Oba jsme sjeli ze svahu
a zvedl krásné sedmikrásky,
ale hodně jsme se mýlili s bolavými nohami
od starých časů.
Za starých dobrých časů, příteli ...
Oba jsme brodili potok
od poledne do večeře,
ale mezi námi řvoucí širé moře
od starých časů.
Za starých dobrých časů, příteli ...
A tady je ruka, můj věrný příteli,
a dej nám jednu ze svých rukou,
a dáme si vydatné pití piva
za starých časů!
***
Slza
Moje srdce je úzkosti a slzy mi padají z očí;
radost mi byla dlouho a dlouho podivná:
zapomenutý a bez přátel vydržím tisíc hor,
bez sladkého hlasu, který mi zněl v uších.
Milovat tě je mým potěšením a hluboce bolí tvé kouzlo;
milovat tě je moje utrpení a tento zármutek to ukázal;
ale zraněné srdce, které teď krvácí v mé hrudi
připadá mi to jako neúnavný tok, který bude brzy zrušen.
ach, kdybych byl - kdybych mohl pohladit štěstí, mohl bych -
dole v mladém proudu, v unaveném zeleném zámku;
protože tam bloudí mezi stálými melodiemi
ta suchá slza z očí.
***
Červená, červená růže
Ó moje láska je jako rudá růže
který kvete v červnu.
Moje láska je jako melodie
sladce interpretováno.
Takže ty jsi můj milý milovaný
tak hluboká je moje láska
že tě budu i nadále milovat
Dokud moře nevyschnou
Dokud moře nevyschnou, má lásko
a kameny se roztaví se sluncem
Budu tě i nadále milovat, lásko má,
dokud bude existovat život.
A loučím se s tebou, má jediná lásko,
Na chvíli se s vámi loučím
ale vrátím se, má lásko
i když je to tisíce kilometrů daleko
***
Vši