Že Domingo Villar je slabost kdo píše tyto řádky, je veřejným tajemstvím a nikdo, pokud jste pravidelným zákazníkem tohoto blogu, kde je o něm a jeho knihách několik článků. Mám také štěstí, že jsem se s ním setkal, pozdravil jsem ho při několika příležitostech a ověřili, že vaše jednoduchost jako člověk jde ruku v ruce se svým obrovským spisovatelským talentem.
Dnes si tím dávám dárek k narozeninám rozhovor že Domingo byl tak laskavý, že mi to minulý měsíc udělil. Děkuji vám za váš čas a obětavost je málo. To, co mnoho čtenářů opravdu oceňuje, je to, že jsme se tak vzdali Leo Caldas a Rafa Estévez, a užijte si prózový hlas tak jedinečný jako ten váš. Gracians za všechno, neděle.
Nedělní Villar
Narodil se Vigo, ale žijící v Madridu, Domingo Villar má jednu z nich jedinečná prestiž v současném španělském krimi s pouze 3 tituly publikováno: Vodní oči, Utopená pláž y Poslední loď. Ale pochopíte, když objevíte dvě neopakovatelné postavy: inspektor z Viga Leo Caldas a jeho aragonský asistent Rafael Estevez. A přejdete do nastavení, jako je ta, která obklopuje a zúrodňuje ústí Vigo.
Navíc, mimořádná próza kterou jste četli, jako byste se plavili na jednom z trajektů, které překračují toto ústí z břehu na břeh mezi některým z jeho měst, zátok, pláží a skrytých zákoutí plných krásy. Je tu také trestné činy, samozřejmě, a jejich výzkumu, ale především existují akcie jejích postav a výstřednost více galicijský a také evokující.
A amalgám dotyků které tvoří styl vyprávění že Domingo Villar má a že mu bylo uděleno a kariéra stejně úspěšná jako věrná mnoho čtenářů, kteří ho oddaně následují. Že jsme dokázali vydržet deset let pro jeho poslední román a že si počkáme na to, co bude trvat příští.
ROZHOVOR S DOMINGO VILLAR
- ACTUALIDAD LITERATURA: Pamatujete si na první knihu, kterou jste četli? A první příběh, který jsi napsal?
DOMINGO VILLAR: Nejsem si jistý první knihou, kterou jsem četl, ale první příběh, který jsem napsal nebo alespoň ten první, který si pamatuji, byl kecy s názvem Pouštní kdoule.
- AL: Jaká byla první kniha, která tě zasáhla, a proč?
DV: Ostrov pokladůod Stevensona. Vždy jsem to cítil fascinace mořem. Jako dítě jsem viděl ústí z mého okna a předpokládám, že Jim Hawkins se cítil jako někdo velmi blízký.
- AL: Vaši oblíbení spisovatelé? Můžete si vybrat ze všech dob.
DV: Robert Louis Stevenson, Dennisi Lehane,John IrvingCormac McCarthy, Camilleri, Munoz Molina, Marse, Torrent, BarojaGarcia Marquez, Carlos Oroza, Leopoldo Maria Panero, Joaquin Sabina...
- AL: Jakou postavu v knize byste chtěli potkat a vytvořit?
DV: Pirátovi Long John Silver, nejkouzelnější darebák v literatuře.
- AL: Nějaký návyk nebo mánie, pokud jde o psaní nebo čtení?
DV: Ležící, v silencio, na pohovce nebo v posteli. Píšu s hudba měkký, čokoláda y káva.
- AL: A vaše preferované místo a čas to udělat?
DV: Raději píšu od noc, když je dům tichý. Obvykle jsem se dal do jídelní stůl, kde mohu rozšířit své apuntes a notebooky.
- AL: Jaké literární žánry máte nejraději?
DV: The poezie a černý román.
- AL: Jaký spisovatel nebo kniha ovlivnila vaši autorskou práci?
DV: Andrea Camilleri, Vazquez Montalban, Torrente Ballester, Lorenzo Silva...
- AL: Co teď čtete? Pro potěšení nebo jako dokumentace?
DV: Jsem čtení, abych se dokumentoval a zkuste dobře posadit svou další knihu.
- AL: A psaní? Možná čtvrtý román inspektora Caldase?
DV: Jsem v tom, ano, dělat si poznámky a pokoušet se načrtnout příběh ... chtěl jsem letos na jaře strávit několik týdnů v Galicii, abych šlápl a cítil vůni míst, kam hodlám umístit knihu, ale Covid-19 měl jiné plány.
- AL: Jak si myslíte, že je vydavatelská scéna pro tolik autorů, kolik je nebo chcete publikovat?
DV: Myslím nikdy nebylo tak snadné publikovat. Amazon nabízí možnost vlastního publikování a mnoho vydavatelů „loví“ v tomto rybářském revíru. Problém je jiný: docházejí nám čtenáři. Čtení je úžasná činnost, ale vyžaduje nápadité úsilí, které je stále méně lidí ochotno podniknout. Přestáváme být herci a stáváme se pouhými diváky.
- AL: Je pro vás obtížný okamžik krize, který prožíváme, nebo si udržíte něco pozitivního pro budoucí romány?
DV: Ve všem tom nepořádku nevidím téměř nic pozitivního. Zpočátku mi to připadalo tak nereálné, že jsem týdny nebyl schopen psát ani číst. A vím, že se mi to nestalo samo. Proč bajka, když byl román kolem nás?