Friedrich Hölderlin. Výročí jeho smrti. Fráze a básně

A Friedrich Hölderlin, Německý autor, který se rozprostírá po staletí XVIII a XIX, je považován za největší básník německého romantismu. Byl také romanopiscem a dramatikem moderní jmen tak slavných jako Hegel nebo Schiller, možná nejznámější z toho období. Hölderlin zemřel den jako hoj de 1843 po mnoha letech života v ústraní oběť a schizofrenie To mu nezabránilo v psaní a tvorbě. Abych si to zapamatoval nebo objevil, vybral jsem řadu fráze a básně jeho práce a jeho dopisů.

Friedrich Hölderlin

Ve skutečnosti jsem skončil pro kněžství Teologie, ale nikdy necvičil a nebyl 1793 zveřejnil svůj první básně díky Friedrichovi Schiller, jaký byl tvůj přítel a patrony. Jeho okouzlení skrz starověký svět Řecko a Řím to označil ve své práci. Bylo to velmi plodný, navzdory utrpení a schizofrenie která se mu objevila na počátku XNUMX. století a která ústraní až do své smrti.

Su nejznámější dílo je to román, Hyperion, ale kultivoval drama v Smrt Empedokla, a zejména poezie s různými hymny, ódami a elegiemi: Básně pro Diotima (inspirováno jeho milenkou Susette Gontard) nebo sbírka básní NadějeJe také zachována korespondence.

Fráze

  • Plnost nekonečně živého světa vyživuje a sytí mou opuštěnou bytost v opilosti.
  • Ať je každý takový, jaký ve skutečnosti je. Nenechte nikoho mluvit nebo jednat v rozporu s tím, jak myslíte a jak se cítí vaše srdce.
  • Vzpomínáte si na naše nerušené hodiny, kdy jsme byli jen vedle sebe? To byl triumf! Oba tak svobodní, pyšní a oslňující v duši, srdci, očích a obličeji a oba v tom nebeském míru, bok po boku!
  • Člověk se musí vyjádřit, udělat něco dobrého, aby si zasloužil, činit dobré činy, ale člověk nesmí jednat jen podle reality, ale také podle duše “.
  • Jak blízko si muž v mládí myslí, že cíl je! To je nejkrásnější ze všech iluzí, s nimiž příroda pomáhá slabosti našeho bytí.
  • Existuje zapomnění na veškerou existenci, ticho našeho bytí, jako by jsme našli všechno.
  • Co by to bylo za život bez naděje? Jiskra, která vyskočí z uhlí a zhasne, nebo jako když je v nepříjemné stanici slyšet poryv větru, který chvíli pískne a pak se uklidní, jsme to my?

Básně

Hyperionova píseň osudu

Putujete ve světle
na měkké půdě, šťastní géniové!
Boží vánek, zářící,
jemně se tě dotkni
jako umělcova prsty
svaté struny.

Bez osudu, jako kojenci
kteří spí, dýchají bohy;
záře
v čistém kokonu
jejich duše
věčně.
A v jeho požehnaných očích
svítí tiše
věčná záře.

Ale není nám to dáno
někde pózovat.
Kolísají a padají
trpící muži
slepý, jeden
čas v druhé,
jako skalní vody
na hozené skále
věčně, k nejistému.

Život stárne

Ach, města Eufratu!
Ulice Palmyry!
Ach, lesy sloupů na plačící poušti!
Co jsi?
Z tvých korun
překročení limitů
těch, kteří dýchají,
kouřem bohů
a jeho oheň jsi zlikvidoval;
ale teď sedím pod mraky (každý
který odpočívá ve svém vlastním klidu)
pod pohostinnými duby, v
stinné místo, kde se pasou srnci,
divné, že mě dělají mrtvým
šťastné duše.

Řecko

Tolik stojí za to člověk a tolik je nádhera života,
Muži jsou často pány přírody,
Krásná země pro ně není skrytá,
Ale se sladkostí se svléká ráno a večer.

Otevřená pole jsou jako dny sklizně,
Kolem staré legendy se šíří duchovní,
Do naší lidskosti se vždy vrací nový život,
A rok se ještě jednou tiše ukloní.

Zdroje: Blog Let sovy


Buďte první komentář

Zanechte svůj komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinné položky jsou označeny *

*

*

  1. Odpovědný za údaje: Miguel Ángel Gatón
  2. Účel údajů: Ovládací SPAM, správa komentářů.
  3. Legitimace: Váš souhlas
  4. Sdělování údajů: Údaje nebudou sděleny třetím osobám, s výjimkou zákonných povinností.
  5. Úložiště dat: Databáze hostovaná společností Occentus Networks (EU)
  6. Práva: Vaše údaje můžete kdykoli omezit, obnovit a odstranit.